Biovíno - blýská se na lepší časy

Biovíno – blýská se na lepší časy (text článku)

Článek vyšel v měsíčníku Bio Obchod 1/2009, strana 12 – 15

Když má člověk vysvětlit, čím se liší biovinařství (nebo obecně biozemědělství) od konvenčního pěstování, tak ho nejdříve napadne, že se zde nepoužívají chemické přípravky a průmyslová hnojiva. To je samozřejmě pravda, ale je to vlastně jen ta nejvíce viditelná a pro laiky srozumitelná špička ledovce. Pod ní se skrývá celý systém vztahů, které fungují od základu jinak. Na vinohradě, který je do jisté míry jednoduchým a uceleným systémem, se to dá dobře ukázat.

Základem je půda.

Poté, co biovinař projde první fází a naučí se pracovat bez postřiků a umělých hnojiv, začne si uvědomovat, jak se půda v jeho vinohradě oživuje a jak jejím prostřednictvím dokáže své révové keře ovlivňovat a usměrňovat. Mikrobiální pochody v půdě uvolňují živiny do forem pro révu přístupných, začíná se rozvíjet mykorýza (symbióza mezi houbami a kořeny rostlin), která opět révě zprostředkuje důležité látky atd.  V takové půdě dokáže vinař svými zásahy, jako například kypřením, výsevem rostlin do meziřadí, jejich kosením nebo válením, uvolňování živin podpořit nebo naopak utlumit, tak jak to réva právě potřebuje. A to je vlastně odpověď na častou otázku: „Jak může vinohrad plodit, když mu nedodáváme živiny formou hnojiv?“ Tady vidíme, že může. Koneckonců, nejlepší vinařské polohy nejsou žádné žírné bohaté půdy. Vezměte si například slavnou oblast Chateauneuf du Pape. To je drsná a kamenitá zem.

Častá nedůvěřivá námitka na biovinařství zní: Jak je možné udržet hrozny zdravé bez chemických postřiků proti chorobám a škůdcům. Ale ono to lze, dnešní pěstební technologie nabízejí řešení. K dispozici jsou přípravky přírodního původu, mikrobiální nebo rostlinné, které jsou mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Proti škůdcům  se využívají parazité a predátoři, kteří se buď uměle vysazují do vinohradu  nebo se tam namnoží používáním šetrnějších metod.

Ale především, biovinař přistupuje k tomuto problému úplně z opačné strany. Například houbové choroby, které mohou zničit úrodu hroznů jak po stránce kvalitativní, tak co do velikosti sklizně. V běžném konvenčním vinařství vinař používá chemické přípravky k tomu, aby potlačil rozvoj chorob. To nabourává ekosystém ve vinici a oslabuje rostliny. Naopak biovinař se zaměřuje na prevenci napadení révy. Především se snaží vypěstovat zdravý, silný, odolný keř, který má schopnost se infekci bránit a pomocí pěstebních zásahů, jako je řez, odlisťování atd. omezovat šíření chorob. Velký vliv má také změna výživy rostlin. Omezením dodávky průmyslových hnojiv se posiluje odolnost vůči chorobám, protože keře, které jsou bohatě hnojeny umělými hnojivy, jsou sice v bujném růstu a mají schopnost dát vysoké výnosy, ale jsou také mnohem náchylnější k chorobám.

A dále, biovinaři dnes mají k dispozici velmi propracovanou metodu využití poměrně jednoduchých látek, jako je hydrogenuhličitan draselný, rostlinné oleje, výtažky z rostlin, některé speciální horniny, pomocí kterých omezují tlak chorob nebo navozují vlastní obranyschopnou reakci rostlin.

Není pravdivé rčení, že biovinařství je návrat k tomu, jak to dělali naši pradědečci před sto lety. Ano, používáme některé podobné principy, ale používáme je mnohem propracovaněji, na daleko vyšší technologické úrovni.

Poté, co se ve vinohradě přestanou používat toxické látky, podpoří se půdní život a dojde k bohatému ozelenění meziřadí, dochází v biovinohradě k prudkému zvýšení biodiverzity (druhové bohatosti), ať už rostlin nebo živočichů. V minulých třech letech proběhlo na několika moravských lokalitách srovnávání biodiverzity, kde byly srovnávány vinohrady konvenční, dále vinohrady v systému integrované produkce, biovinohrady  a sousedící hodnotné přírodní lokality. Příznivým zjištěním bylo, že biovinice vykazují vysoký stupeň biodiverzity, a že se svým charakterem přibližují cenným chráněným přírodním útvarům. U biovinice se tedy můžeme těšit nejen z dobrého vína, z toho že se pěstuje způsobem šetrným k přírodě, ale můžeme se přímo v ní kochat její krásou a bohatostí.

Zajímavé je, že na přeplněném trhu s vínem je biovíno jediný segment, který v posledních letech stále roste. Jde to jednak ruku v ruce s celkovou rostoucí poptávkou po biopotravinách a také tím, že na rozdíl od ostatních komodit, cena biovína je jen zhruba o 15 -25 % vyšší ve srovnání s konvenčními víny odpovídajícího původu a kvality.

Ano, kvalita biovín. V našich podmínkách často kladená otázka. Renomé biovín u nás není příliš vysoké. Nejspíš je to dáno tím, že nabídka kvalitních biovín u nás nebyla příliš velká. Ale tady už se blýská na lepší časy. Jednak se k nám dostává více biovín ze zahraničí, kde je nabídka bohatá a jednak se konečně můžeme těšit na rozšíření domácí bioprodukce. V loňském roce se do biopěstování vína pustila řada velmi kvalitních vinařů. V současné době je v přechodném období přes 400 ha vinic, to je zhruba desetinásobek dřívějšího stavu.

Ale zpět ke kvalitě biovína. Na to odpovídám: Je to stejné jako u běžných vín. Dobrý vinař udělá dobré víno a špatný udělá špatné. Ale my tady chceme mluvit o kvalitních vínech, není-liž pravda? Zajímavé pro mě bylo před několika lety zjištění, že špičkoví vinaři, a to zejména francouzští, kteří jsou jinak neobyčejně konzervativní, se obrací k biopěstování jako ke způsobu, jak zvýšit kvalitu svých vín. A je to skutečně tak. Právě živější půdy a vitálnější keře umožňují dát vínům bohatost a jejich typický charakter.

A ještě jedno plus pro biovína. Pití vína není jen samotné popíjení nápoje. Je to jakási kultura pití vína. Milovník vína ho zkoumá, zajímá se o jeho původ, diskutuje o něm. A v té chvíli ho jistě potěší, když ví, že bylo pěstováno způsobem, který neškodí přírodě ani zdraví člověka, že pochází z vinohradu, který je živý, krásný, kde se prohánějí motýli a hnízdí ptáci a společně s vinařem může sdílet potěšení ze zralých hroznů, do kterých musel vložit mnohem více péče, znalostí a umu.

Martin Bagar

Porta solis s.r.o.